Smraďoch
Ahoj,
nedávno jsem dočetl Střet králů a teď čtu Bouři, a mám menší zmatek v postavě, které se říká Smraďoch. Ve Střetu říkal, že se jmenuje Heke a že sloužil bastardovi z Hrůzova. Jenže na konci knihy říká Theonovi, že se jmenuje Ramsay. Ramsay Sníh, ten bastard z Hrůzova. Takže... je to jedna a tatáž osoba? Možná mi uniklo něco v knize, takže se omlouvám, ale děkuji předem za odpovědi :)
nedávno jsem dočetl Střet králů a teď čtu Bouři, a mám menší zmatek v postavě, které se říká Smraďoch. Ve Střetu říkal, že se jmenuje Heke a že sloužil bastardovi z Hrůzova. Jenže na konci knihy říká Theonovi, že se jmenuje Ramsay. Ramsay Sníh, ten bastard z Hrůzova. Takže... je to jedna a tatáž osoba? Možná mi uniklo něco v knize, takže se omlouvám, ale děkuji předem za odpovědi :)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.
Komentáře
Ale je zajímavý, jak si ty ženský budujou mýtus nápravy děvkaře, sukničkáře, divocha, jenž se skloní před jejich silou a čistotou, zkrotne a ony si jej ochočí jako stájového pinče :)
Zárukou úspěchu je napasovat to do nějaké historické doby. Viktoriánská Anglie nebo Dvůr Ludvy patnáctého jsou osvědčené trháky. Ale Anglie frčí nejvíc, to je fakt.
Krásnou úvahu o tom už před víc jak 70ti lety napsal Erle Stanley Gardner v jedné detektivce s Coolovou a Lambem :-))
Tyto knihy jdou výborně na odbyt a vyloženě poznáte už ve dveřích ženskou, co jde po tomhle zboží. Jakkoliv jsou ty příběhy prvoplánové a stupidní, tak spotřebitelská skupina je neobyčejně rozvrstvena, co do intelektu, společenských tříd či povolání. Od ředitelek po jeptišky, od třináctek po domovy důchodců.....
Po letech jsem vypozorovala jediného společného jmenovatele - neuspokojivý osobní erotický život.
A potvrzuji i to, že jednou z nejhorlivějších čtenářek této literatury byla poměrně mladá jeptiška...
Ale je potřeba toto znát. Před kala kala dobou mi to přišlo děsně stupidní, ale pak jsem si to přehodnotila, že to je zkrátka takové spotřební zboží :-) Stejně používám detektivky. Když čtu náročnou literaturu, která se hemží odbornými termíny a potřebuji si ji zapamatovat, tak nastoupí paralelní čtení. To si nachystám sloupek detektivek, které jsme už pokud možno četla. Nejlépe Stout nebo Van Gulik (nevím, proč zrovna tihle dva slouží jako nejlepší katalyzátor). A na jednu kapitolu v odborné přečtu jednu detektivku a nebo na jeden odstavec jednu kapitolu. Během čtení detektivky mi jede mozek na plné obrátky a zpracovává dříve přečtená fakta, ukládá do souvislostí a já si tak zapamatuji obsah jinak těžce stravitelné publikačky.
Vím, že někteří stejným způsobem používají hudbu.
Takže to beru tak, že harlekýnková červená knihovna je taky katalyzátor :-)
Archieho mám ráda (má stejné datum narození:-)) , ale Wolfe se mi zamlouvá jako chlap mnohem víc :-))
Televizní zpracování jsem neviděla. Zjistila jsme, že to začali před dávnými lety natáčet - Fritze Branera hrál Voskovec, ale protože jim po dvou třech dílech umřel, tak s tím sekli :( O jiné versi ani nevím.
(S tím Voskovcem mi to přijde obzvláště komické, protože Wolfeho by krásně zahrál Werich ve své protivné nerudnosti :-p)
Ale na Voskovca s Weichom by som sa tesila...
Ach jo :(