Brandon Stark

upraveno 5. ledna 2008 v Spekulace
Mám novou myšlenku k prodiskutování a jsem hotov hodit ji mezi vás coby kus krvavého, syrového masa mezi zlovlky.



Jde o to, že jsem náhodou objevil původ Branova jména. Ti z vás, kteří jsou obeznalejší v mytologii, to možná věděli dávno, ale pro mě je to novinka: jméno Bran pochází z keltských legend a znamená Vrána (někdy též Havran). Starší podobou je Bendigeidfran, tedy ve velštině Posvátná vrána, což byl mýtický obr a král Británie.



Jeho příběh se točí kolem bájného kotle, který dovede oživovat mrtvé: tito mrtví jsou schopni chodit a bojovat, nikoliv však mluvit. Bran tento kotel věnuje Irům, později však vypukne mezi Iry a Velšany válka. Velšané nakonec vítězí, avšak Bran je smrtelně raněn jedovatým kopím do chodidla. Nařizuje, aby mu jeho lidé usekli hlavu a pohřbili ji v Londýně. Branova sestra, Branwen, která byla příčinou války, umírá žalem při pohledu na zničenou zemi (to doufejme nebude případ Sansy ani Aryi).

Branova pohřbená hlava pak chránila Británie před jakoukoliv invazí, dokud ji nevykopal Artuš s tím, že sám dovede ochránit zemi před nepřáteli.



Přemýšlím, zdali se GRRM tímto příběhem alespoň do určité míry neispiroval. Zdá se mi, že jej přinejmenším musí znát, protože spojení Bran - Vrána by jinak bylo příliš velkou náhodou. Myslím tedy, že můžeme spekulovat, zdali z legendy nějak neodvodíme Branův pozdější osud a úlohu. Je dost dobře možné, že se skutečně nějakým způsobem obětuje, aby zabránil Jiným v invazi a ochránil Západozemí. Je rovněž možné, ba dokonce bych řekl, že pravděpodobnější, že mýtus odkazuje spíše na některého ze starších Brandonů, snad Brana Stavitele. Obětoval se, abych ochránil zemi před invazí - tedy vztyčil Zeď. Kdo bude tím, kdo "vykope hlavu", a tedy ve jménu své sebejistoty ochranu zničí? Možná Stannis a Melisandra! Docela by mi to na ně sedělo.



Další spojení: Irové = Jiní. Je mi na jednu stranu trochu hloupé považovat tak milý národ za děsivé ledové válečníky, ale proč ne? Hadriánův val (=Zeď) byl přeci koneckonců postaven proti nepřátelům na severu, za něž bychom Iry mohli s trochou dobré vůle považovat. Skotské, piktské a podobné kmeny beru jako Divoké - jsou to sice nepřátelé, avšak nepřátelé obvyklí, lidští, s podobnými zvyky a jazykem. Člověk se tolik nebojí těch, s kým bojuje každý den po snídani. Ale Irové, kteří přijeli jen jednou za uherský rok na lodích, mohli zajisté působit děsivěji. Faktem, který podporuje tuto mou teorii, je zrovna oživování mrtvých v kotli: vždyť právě výroba mlčenlivých mrtvých patří do domény Jiných!



Trochu jsem se rozjel, ale není to na škodu. Zajímá mě váš názor.

Komentáře

  • upraveno 31. prosince 2007
    S identifikací Jiní = Irové si dovoluji ZCELa ZÁSADNĚ nesouhlasit. V keltské ostrovní (irské, velšské, Bretonské a kdyby se zachovala tak i skotské a britské) je Jiný svět (Annwn velšských legend) sice čas od času někam geograficky situován - Skotsko, ostrovy v moři, Řecko - ale s POZEMSKOU geografií nemá nic společného. V Jiném světě žijí "jiní": elfové, obludy, kouzelná zvířata, Fomoriané,Tuatha dé Dannan, bohové, hrdinové, odchází do něj mrtví. Z Jiného světa pocházely Cúchulainnovi kouzelní koně a vůz stejně tak jako jeho skutečný otec a jako jeho vozataj. Z Jiného světa pocházela dokonce i kráva s červenýma ušima, jejíž mléko jako jediné byla schopná pozřít budoucí svatá Brigita. Některé "keltské" prvky budou mít spíše První lidé nebo teď už spíš jenom Divocí (Seveřané i Železní muži zapomněli - Seveřané víc :( ).
    Jinak na toho velšského krále Brana, jehož hlava spolehlivě chrínila Británii, jsem úplně zapomněl. Jinak máš zcela pravdu, tahle legenda se tam skutečně uplatňuje (Martin ji ZCELA JISTĚ ZNÁ - stejně tak jako každý Čech zná Staré pověsti české) - otázka je, v jaké šíři (jen ochrana? kotel? něco dalšího?). Plně sopuhlasím i s Brandonem Stavitelem. Ať je to co chce, nejspíš to bude někde v Noční pevnosti (?), možná přimo u/v Černé bráně (tvář, slzy, věčný strážce). Souhlaím i s tou Melisandrou - seběvědomá a bohorovná je na to dost (otázka je, jaký osud čeká ji... že by oltář Pána ohně?).
    Ke jménu Bran(don) si dovolím ještě dvě poznámky. Žil skotský misionář jménem Brendan, který se na koženém člunu doplavil až na Island (legenda i ovšřená rekonstrkce). A jménu Brandon se velice podobá Brynden. Náhoda?
  • upraveno 31. prosince 2007
    S těmi mýty je to hodně zajímavé, ale zároveň i složité. Hodně legend má několik různých verzí, které se od sebe v lepším případě liší, v tom horším si zcela odporují. Vyznat se v takové míchanici je zajisté náročné i pro študovaného mýtologa, natožpak pro hloupou zlovlčí hlavu (vida, opět hlava, byť tentokrát nezakopaná! A nezapomínejme ani na dobrotivého sera jménem heavy_head, proslulého to návštěvníka těchto diskusních kruhů - jak říkám, není to jednoduché).
    Ale abych neodbíhal od tématu: vztah Brana, Zdi a ostrovní mytologie by si určitě zasluhoval hlubší pozornost. Tvář pod Noční pevností je dobrý postřeh! Vzhledem k tomu, kolik příběhů se váže právě k tomuto hradu, bych se příliš nedivil, kdyby hrál v historii nějakou skutečně významnou roli.
    Uznávám, že s těmi Iry to byl skutečně dalekonosný výstřel (a long shot). Ovšem nemyslel jsem to tak, že by Irové měli být Jinými v keltské mytologii. Téměř všechny lidské národy měly sice ve zvyku sebe sama označovat za "lidi" a jiné národy častovat různými hanlivými označeními (Němci, Cizáci apod.), přičemž významnější kulturní rozdíly by mohly způsobit téměř démonizaci (viz třeba Pojídači mrtvých, zfilmováno jako Vikingové), ale Irové a Britové byli v podstatě příbuzní, takže není nutné je podezírat z podobných nepravostí.
    Moje představa se spíše opírala o možnost, že si fakta daným způsobem upravil pro své potřeby sám Martin. Z "obyčejných" nájezdníků udělal zlé Jiné, aby dodal knihám šťávu. Mýtický keltský "Jiný svět" (včetně vemena svaté Brigity) bych v kontextu světa Písně přirovnal k měchohubcům a ostrozubým a k příběhům staré chůvy na Zimohradu. Sice se o tom vypráví, ale nikdo to doopravdy nikdy neviděl.
    Naproti tomu Jiní za Zdí jsou skuteční až až. To nejsou jen nějací duchové z pověstí, to je reálná hrozba! Byť ji zatím drtivá většina světa odmítá vzít na vědomí.
    A to je důvod, proč Jiné z Písně přirovnávám spíše k reálným lidským útočníkům z historie nežli k legendárním bytostem z představ našich předků. Římané nepostavili Hadriánův val ani tak kvůli obludám a kouzelným zvířatům, jako spíš právě kvůli nepodajným národům ze skutečného masa a skutečných kostí.
    Samozřejmě je dost dobře možné, že se pletu. Anebo taky ne, kdoví? Zde se sluší parafrázovat Einsteinova slova: "I want to know George’s thoughts; the rest are details." Nicméně kdyby se nějakou vtipnou náhodou ukázalo, že teorie je pravdivá, nikdy nezapomeňte: poprvé jste to slyšeli ode mne! ;-)
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 31. prosince 2007
    Ještě před Brandanem misionářem měl žít jiný Bran, ještě v pohanských dobách. Tomuto Branovi se zjevila ve snu žena, která ho vyzvala k cestě do země Emain Ablach, kde trvá věčné léto a plody uzrávají po celý rok. Ze země tryská pramen vody, který dává nesmrtelnost těm, kdo se v něm vykoupou. Bran sebral skupinu statečných námořníků a vydal se lodí na cestu. Zemi Emain Ablach po několika dobrodružstvích skutečně nalezli. Na ostrově je přivítal stejný počet krásných žen, kolik bylo námořníků, v čele se ženou, která se Branovi zjevila. Nějaký čas žili na ostrově, ale objevil se u nich stesk po domově. Ženy je varovaly, že doma je čeká neštěstí, ale (ti oslové) se rozhodli přesto k návratu. Když spatřili břehz rodného Irska, jeden z námořníků nedočkavě vstoupil na pevninu a rozpadl se v prach. Jak se pak dozvěděli od lidí na břehu, kterým z lodi vyprávěli svůj příběh, na zemi zatím uběhlo 300 let. Bran se svými muži se pak vydal na moře, kde nestárnoucí rozpráví s námořníky z lodí, které potká.
  • upraveno 1. ledna 2008
    Jedná se o ten samý Kotel hojnosti, Cauldron, který se na své výpravě vydali hledat Derfel a spol v Ostrově mrtvých?
    Bran Mučedník? Bylo by to GRRM typické (jeho mánie vyvražďovat systematicky Starky je známá). Osobně si spíš myslím, že se nechal inspirovat jiným Brandonem, a to Brandonem Walshem ze seriálu Beverly Hills, už ani nevím, jak to s ním skončilo, myslím, že se předávkoval k smrti, nebo zmrzačil v autě, nebo šťastně oženil s Andreou a žil spokojeně až do smrti, nebo tak něco. Hm?
  • upraveno 3. ledna 2008
    Je i není. Různých kotlů je v ostrovní mytologii velká spousta a většinou se ty příběhy různě vzájemně ovlivňůjí a překrývají.
    Kotel, o kterém píšu v původním příspěvku, je v bitvě zničen. Evnissyen předstírá mrtvého, lehne si mezi padlé irské válečníky a s těmi je pak hozen do kotle: při tomto činu kotel pukne, ale Evnissyen sám umírá. Válku vlastně přežije jenom sedm Velšanů a Brynwen (a jedna těhotná Irka, která později znovu zalidní ostrov).
    Příběh pravděpodobně inspiroval legendu o tom, jak Artuš ukradl oživovací kotel z Annwfnu ("Jiného" světa, světa mrtvých, toho, co o něm píše Chrochta níže). Představa tohoto kotle se posléza sloučila zase s grálem. Zajímavé ale je, že spolu s Artušem přežije opět sedm válečníků. Jedním z nich je slavný Pryderi, syn Pwyllův, který byl v přeživší sedmičce už v příběhu o Branovi. Takže buď měl nehorázné štěstí, anebo se jedna legenda inspirovala jinou, jak už to tak bývá. :-)
    Pokud jsem něco špatně pochopil, klidně mě opravte, vím, že se zde pohybují mytologické obeznalejší jedinci.
    Ještě technická: kotel hledal Derfel na Ynys Mon. Na Ostrově mrtvých pátral po mnohem zajímavější a přitažlivější věci. ;-)
    Rod Bobrokopečkářů bych do toho už radši netahal. Přeci jen.
  • upraveno 3. ledna 2008
    veľmi zaujímavé. dokonca keď píšeš o branovi, tak som si uvedomil, že som tu legendu už niekde čítal, ale zabudol som na ňu. Inak to celkom sedí - a branovu hlavu (súhlasím, že starého brana) možno prirovnať k rohu zimy, s ktorým padne Zeď.
    Len ta paralela s írmi nesedí. Hadrianov múr bol postavený ( neskôr piktovia a anglosasi sa bránili) proti škandinávským kmeňom, ktoré ich stáročia ničili. A na nich sa "Iní" hodia svojou ľadovou entitou určite viac, hm?
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 3. ledna 2008
    Mno Hadriánův val nechal císař Hadriánus vystavět v roce 122 n. l. (stavba trvala 6 let), dlouho před vpádem germánských kmenů do Británie. Přitom nejsou zprávy, že by v té době docházelo v tomto místě ke konfliktům, hlavním významem bylo tedy zřejmě vyznačení hranic Říma. Germáni pak do Británie pronikali z Jihu (asi neviděli Krále Artuše:)). Více viz třeba zde.
  • upraveno 4. ledna 2008
    Přesně tak, když Hádriánovi fámulové stavěli val, tak Sasové ještě pásli ovce na Helgolandu (nebo možná nepásli, ale s těmi ovcemi je to takové hezké přirovnání). O Skandinávcích nemluvě.
    Ale stejně mi přijde zvláštní, že by stavěli sedm metrů vysokou zeď s pevnostmi jen kvůli vyznačení hranic. Inu, jiný, zřejmě jiný mrav. Sedm metrů jsem ještě ochoten tolerovat. Kdyby mi ale někdo tvrdil, že dvousetmetrovou Zeď zbudovali proto, aby vyznačili království Západozemí, asi bych ho poslal do... Ašaje... ;-)
  • upraveno 4. ledna 2008
    Ono je v Anglii těch valů víc (dva). A rozhodně měly vojenskou funkci - na Severu byli Piktové, Skotové a kdovíkdo další (důvod, proč Římani neovládli Skotsko)), a zdi je měli udržet mimo ovládané oblasti.
  • flanker.27flanker.27 Příslušník pražské hospody :)
    upraveno 4. ledna 2008
    Pochopitelně že šlo o prevenci, asi jako že hradu postavíte hradby, protože se v budoucnu budou třeba hodit :))
  • upraveno 5. ledna 2008
    Spíš by to šlo přirovnat k magickému kruhu: ten také rozděluje svět na oblast uvnitř a vně. Mrakoplaš o tom v Erikovi ví své :)
  • Moc hezké to s tím valem. Myslím, že nás nemusí trápiť, že na ten Hadriánov neútičil nikto horší než Škóti a tak. Ide o veľkosť. Kdyby na Severe nerejdili Jiní, tak by se Zeď postavila třeba 10-metrová proti barbarským Divokým - zcela jak Hadriánuv val. Tím, že tam GRRM chtěl mít Eldritch abomination, potřeboval tomu přispusobit i hradby.
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.