Taky jsem se snažila přečíst první díl Malazské knihy padlých, synopse mě docela navnadily, ale nějak jsem se do toho nemohla zakousnout, autorův styl psaní mi moc nesedl.
@M1on Kupuju a dostávám (od Ježíška, k narozeninám). No a přiznám se, že Kulhánka jsem si stáhla, protože se nedá sehnat (mám od něj jenom Noční klub, Povídky, Vyhlídku na věčnost a Stroncium) a dát za Cestu krve a Divoké a zlé několik tisíc na aukru se mi fakt nechce - z principu, protože ty peníze stejně nepůjdou autorovi. Nebo si půjčujeme knížky s kamarádkou - máme stejný vkus. Ale ty, co se mi moc líbily, jsem si stejně nakonec koupila, protože jsem je prostě potřebovala :)
@Krisa Není to špatné, má to celkem dobrý příběh i postavy, ale jak píše Flanker, je to strašně nevtahující (na rozdíl třeba od Tolkiena, kterého když čtu, mám pocit že se procházím po Středozemi), a nějak se mi do dalších dílů vůbec nechce.
@Thorar Noční klub byl podle mne vydán znovu - strašně dlouho jsem sháněla 1. díl (po bazarech apod.) a asi čtvrt roku po mém vítězoslavném umístění do knihovny, se ten pitomej Noční klub začal objevovat v knihkupectvích :D
U tohohle se taky projevilo mé knihomamounění - několik knih od Kulhánka mi půjčil kamarád a po přečtení jsem je samozřejmě potřebovala taky.
@Krisa co se Malazské knihy týče přijde mi, že hned na začátku je čtenář zahlcen kvantem informací a docela dost tápe. Když už si začnu zvykat na jedno prostředí autor mě hodí jinam, na rozdíl od Tolkiena, který člověka vezme za ruku a krůček po krůčku ho provádí celou Středozemí jak píše EY, vyjevuje mu její barvy a tvary. Eriksonův šedivý svět ve mně nezanechal pocity žádné. Postavy mi byly více méně ukradené, nenašla jsem žádnou, se kterou bych mohla sympatizovat, nebo kterou bych naopak mohla nesnášet. Celé mi to přišlo takové suché, sice propracované to ano, ale k dalšímu dílu už se asi nedostanu, první jsem ani nedočetla.
Malaz je pro fantasy nerdy. Píseň si přečtou i jiní členové vaší rodiny. Ale přečíst si obojí není rozhodně na škodu. Po četbě Eriksona zjistíte, jaký je mezi ním a Martinem rozdíl. Lepší je ovšem přečíst si dříve Martina, abyste pak neztráceli zbytečně čas s Eriksonem. ;-)
Mě ani nevadila ta obsáhlost a množství informací. To bylo jedno z mála + které bych na tom našel. Aspoň jsem hned od začátku věděl na čem jsem. Ale jak říkám, je to takové chladné. A teď nemyslím chladné jako třeba post apokalyptický svět TWD ale chladné jako prázdné, šedé, bez jakýchkoli emocí které by to ve mě vyvolávalo. Když se někomu něco stalo, řekl jsem si prostě "hmm bezva, další noob dole". Celkově mě to moc nebralo.
OK, tak to vidím na přečtení ostatních knih ze seznamu (na ty se moc těším) a pak sprosté upirátění 1. dílu, zjištění jestli se mi to bude líbit a případná mánie a okamžitá potřeba mít je doma v knihovně.
@M1on Já si to myslela taky (teda doteď si myslím, že knohy jsou lepší), ale musím říci, že Kindle je strašně pohodlný. Já se bez knihy v podstatě nehnu z domu (čtu v MHD, o pauzách, když na něco čekám...) a tahat některé fantasy cihly nebylo úplně komfortní (teda v létě je švihnu do košíku a jedu, ale v zimě musí do tašky). Takže sehnatelné knihy si kupuji stále v papírové podobě.
Erikson vyvolává celkem viditelnou polarizaci fanoušků fantasy lit., ale nemyslím si, že je to pouze pro nerdy. Na druhou stranu je pravda, že nedosahuje obliby tak širokých mas jako např. Martin, Sapkowski, Paolini apod. Já osobně souhlasím s tím, že co se týká emocí a schopnosti strhnout je Martin určitě výše, Sapkowski je zase mnohem svižnější a zábavnější. Erikson má ale zase pro mě přitažlivost svou fantasií, originálním světem a celkem propracovanou a neotřelou mytologií. Ovšem aby mu člověk porozuměl, tak to chce čas a ochotu číst jeho knihy s tím, že vše vám bude možná docházet až v předposlední knize:-))
Polož na stůl před člověka, který fantasy nijak zvlášť nevyhledává, jednoho Sapkowského, Eriksona a Martina. Myslím tím knihy. :-) Do koho se začte jako první? A koho si nechá nakonec? A fanatické výkřiky pana Hokra na FP na tom opravdu nic nezmění. ;-)
Komentáře
No a přiznám se, že Kulhánka jsem si stáhla, protože se nedá sehnat (mám od něj jenom Noční klub, Povídky, Vyhlídku na věčnost a Stroncium) a dát za Cestu krve a Divoké a zlé několik tisíc na aukru se mi fakt nechce - z principu, protože ty peníze stejně nepůjdou autorovi.
Nebo si půjčujeme knížky s kamarádkou - máme stejný vkus. Ale ty, co se mi moc líbily, jsem si stejně nakonec koupila, protože jsem je prostě potřebovala :)
U tohohle se taky projevilo mé knihomamounění - několik knih od Kulhánka mi půjčil kamarád a po přečtení jsem je samozřejmě potřebovala taky.
@M1on Máš v květnu narozeniny? :D
@M1on Jo to je pěkné, ale po letech mě to přestalo bavit a přešel jsem na pohodlnější a skladnější způsob :-)
@M1on Já si to myslela taky (teda doteď si myslím, že knohy jsou lepší), ale musím říci, že Kindle je strašně pohodlný. Já se bez knihy v podstatě nehnu z domu (čtu v MHD, o pauzách, když na něco čekám...) a tahat některé fantasy cihly nebylo úplně komfortní (teda v létě je švihnu do košíku a jedu, ale v zimě musí do tašky). Takže sehnatelné knihy si kupuji stále v papírové podobě.
Já osobně souhlasím s tím, že co se týká emocí a schopnosti strhnout je Martin určitě výše, Sapkowski je zase mnohem svižnější a zábavnější. Erikson má ale zase pro mě přitažlivost svou fantasií, originálním světem a celkem propracovanou a neotřelou mytologií. Ovšem aby mu člověk porozuměl, tak to chce čas a ochotu číst jeho knihy s tím, že vše vám bude možná docházet až v předposlední knize:-))
A fanatické výkřiky pana Hokra na FP na tom opravdu nic nezmění. ;-)