Komentuj

Povídka č. 7 (10. kolo)

Mdlé slunce ozařovalo přístav. Chvějivé paprsky se odrážely od měděných desek, kterými dělníci pokrývali obranné věže Lannisportu. Nyní, po letech od dobytí přístavu, byly strženy dočasné dřevěné stavby a král je nechává nahradit novými z kamene. Mistr Creylen si povzdechl … celý článek

Komentuj

Povídka č. 6 (10. kolo)

Stařena Seděla schoulená u ohně, prsty nohou se téměř dotýkala žhavých uhlíků, a přesto se do jejího těla pomalu zakousával chlad. Zima přijde už brzy, pomyslela si. Nikdo z jejích druhů už dlouhou dobu nepromluvil a tak mohla alespoň nechat … celý článek

Komentuj

Povídka č. 5 (10. kolo)

Vlčí duše   Mé jméno je Benjen Stark a jsem mužem Noční hlídky. Světlo bylo všude kolem. Objímalo titěrnou černou postavu uprostřed bílé nicoty, balilo ji do ledu a chladu. Benjenovi nikdy nebyla taková zima jako dnes. Snad možná… včera? … celý článek

Komentuj

Povídka č. 4 (10. kolo)

(Tahle „povídka“ je spíš jen můj experiment, jestli má cenu pouštět se do něčeho většího.)   * Tak daleko Bran ještě nikdy nedoletěl. Zaplašil myšlenku, že by se už možná měl vrátit. Brynden byl neúnavný učitel. Znovu a znovu ho … celý článek

Komentuj

Povídka č. 3 (10. kolo)

                              RŮŽOVÁ A ŠEDIVÁ   Události popsané níže se odehrály celá staletí před historií, kterou všichni dobře znáte. A jako celé dějiny i příběh, jaký se teď budu snažit povědět je příběhem zrady, intrik, lží a války, ale také lásky, … celý článek

Komentuj

Povídka č. 1 (10. kolo)

ZROZENA POD SLUNCEM   Dítě slunce Narodila se uprostřed dlouhého léta, v době, kdy pole podél cest byla plná slunečnic, nastavujících své květy žhnoucímu slunci a všechny hradní sýpky byly plné až po okraj. Bylo to období blahobytu a hojnosti. Jako … celý článek