Prorocké sny a vize Brana Starka, zejména v době, kdy na lůžku bojoval o život.
Bouře, obr, srdce zimy
Str. 136 (v češtině: AGOT I. – str. 171)
Vidí svou matku sedící samotnou v kajutě, dívající se na zkrvavený nůž ležící na stole před ní, zatímco veslaři se mocně opírají do vesel a Ser Rodrik se naklání přes zábradlí, třese a zvedá. Před nimi se kupí temné bouřkové mraky, rozléhá se temné hromobití a černou oblohu bičují provazce blesků, ale zvláštní je, že oni to neviděli.
Tato část Branova snu/proroctví se zjevně vztahuje k nebezpečím, která čekají v Králově přístavišti.
Viděl svého otce hádajícího se s králem, jeho obličej poznamenaný žalem. Viděl Sansu, jak v noci pláče do usnutí a spatřil Aryu hledící do ticha a střežící ve svém srdci tajemství. Všude kolem nich byly stíny. Jeden stín byl temný jako saze se strašlivým obličejem psa. Další byl oděn ve zbroji lesknoucí se jako slunce, zlatý a krásný. Nad oběma z nich se tyčil obr ve zbroji vyrobené z kamene, ale když otevřel hledí, uvnitř nebylo nic než tma a hustá černá krev.
Nejzajímavější na této pasáži je, že Bran vidí všechny tyto věci současně. To si můžeme představit tak, že před sebou vidí tři „okna“ , jedno ukazuje jeho otce a krále Roberta, jedno Sansu a jedno Aryu. Okolo těchto „oken“ jsou stíny. První stín má obličej psa, což zjevně ukazuje na Ohaře, Sandora Clegana. Světlovlasý stín v lesknoucí zbroji musí být Králokat, Jaime Lannister. Obr ve zbroji vyrobené z kamene nicméně může představovat více postav.
Existují tři nejpravděpodobnější možnosti : Robert Baratheon, Tywin Lannister a Gregor Clegane, Hora, která jede. Pro Roberta mluví fakt, že i ostatní postavy ve vidění jsou osobami, jejichž činy (či budoucí činy) přímo nebo nepřímo ovlivňují obě Branovy sestry. Proto by Robertova přítomnost dávala smysl, jelikož právě on je původcem mnoha událostí.Zatímco se však „obr ve zbroji“ tyčící se nad ostatními k silnému a mocnému králi hodí, „kamenné brnění“ naplněné „tmou a hustou černou krví“ už na Roberta tolik neukazuje. Vedl sice rebelii a přivíral oči před některými nehezkými událostmi, nebyl však špatným člověkem. To všechno by se na druhou stran velmi dobře hodilo ke Gregoru Cleganovi, od kamenné zbroje, přes velkou výšku až po temnotu a krev. Na druhou stranu tomu odporuje fakt, že Gregor Clegane dosud neudělal nic čím by přímo ublížil jedné ze sester. Z toho plyne, že je dost dobře možné, že Hora Sansu nějak ovlivní teprve v budoucnu.Pravděpodobně nejlepším argumentem toho, že se skutečně jedná o sera Gregora (přinejmenším, že se nejedná Roberta), je fakt, že Robert se už objevil ve vizi s Eddardem. Bylo by zvláštní, kdyby se Robert ve podobě stínu tyčil sám nad sebou. Další možností je lord Tywin, ale my osobně ho netipujeme. Brnění z kamene sice může znamenat skálu (Castelyova skála), ale tma a hustá černá krev zní příliš silně a tvrdě na Tywina Lannistera, jehož činnost – sice často podlá a zlá – byla páchána s nemilosrdnou přesností a byla pouze prostředkem k dosažení cíle. Ze tří kandidátů pouze Gregor Clegane je brutální řezník, který není vhodný k ničemu jinému než k zabíjení.
Zvedl oči a zahleděl se do dáli přes Úzké moře, do Svobodných měst a k želenému Dothrackému moři a ještě dál, do Vaes Dothrak pod jeho horou, do bájných zemí za Nefritovým mořem, do Ašaje u Stínozemí, kde se draci probouzejí do východu slunce.
Ašaj, jedno z pověstných exotických království východu, je místo plné záhad a magie. Leží mezi Stínem a ještě záhadnějšími a strašnějšími zeměmi. Branova vize možná ukazuje na fakt, že tam někde doposud žijí draci.
Nakonec pohlédl na sever. Uviděl Zeď zářící jako modrý krystal a svého nevlastního bratra Jona spícího samotného v chladném loži, s pokožkou blednoucí a tvrdnoucí, jak z něj vyprchávaly vzpomínky na teplo. A pohlédl dál za Zeď, přes nekonečné hvozdy oděné sněhem, přes zamrzlé pobřeží a velké modrobílé řeky ledu a mrtvé planiny, kde nic nerostlo a nežilo. Dál a dál na sever se díval až k zácloně světla na samém konci světa a pak ještě dál. Pohlédl hluboko do srdce zimy a pak vykřikl, pln strachu na tvářích ho zapálilo teplo jeho slz.
Vize Jona s blednoucí a tvrdnoucí kůží by mohlo být něčím, čeho bychom se měli obávat. Je Jon ohrožen možností, že se z něj stane nemrtvý, nebo se jedná pouze o metaforu strastí a a odloučení od ostatních členů rodiny, které bude muset podstoupit? Vzhledem k autorovi si nemůžeme být jisti ani jedním, osobně se však přikláníme k druhé verzi. Co se týče zbytku vidění, myslíme si, že „záclona světla“ je magická bariéra vytvořená před dávnými časy k uzavření Jiných v „srdci zimy“. Je také možné, že prostě jen odkazuje na polární záři.Jedna nepříliš pravděpodobná teorie říká, že světlo je bariérou, kterou si zbudovali Jiní, aby je „snílci“ nemohli špehovat. Jiní jsou ovšem protikladem světla a nikdy se neobjevují v jeho blízkosti. Kromě toho necítí Bran žádný odpor nebo bránění při průchodu bariérou, a co je nejdůležitější, ihned za „závěsem světla“ se nacházejí překážky, které se k chladným Jiným hodí mnohem více.
Teď to víš, zašeptala vrána, která seděla na jeho rameni. Teď víš, proč musíš žít.
„Proč?“ Zvolal Bran, který nic nechápal a jen dál padal a padal.
Protože zima se blíží.
Toto jednoduše ukazuje, jak je Bran důležitý při obraně proti blížící se zimě a Jiným.
Bran pohlédl na vránu na svém rameni a vrána se podívala na něho. Měla tři oči a to třetí bylo plné strašlivých vědomostí. Bran se podíval dolů. Teď pod ním nebylo nic než sníh, zima a smrt, zmrzlá pustina, kde zubaté modrobílé věže ledu čekaly, aby ho objaly. Řítily se k němu jako oštěpy. Uviděl kosti tisíce dalších snílků nabodaných na jejich hroty a pocítil zoufalý strach.
Viz výše – tyto zubaté ledové věže musí být onou ochranou Jiných před „snílky“, kteří se je pokoušejí špehovat.
Tříoká vrána
Str. 611 (v češtině: AGOT II. – str. 282)
„V noci se mi zdálo o vráně. O té se třema očima. Vletěla do mojí ložnice a řekla, ať jdu s ní, tak jsem šel. Sešel jsem dolů do krypt. Byl tam otec a mluvili jsme spolu. Byl smutný.“
„A co říkal?“ Luwin se díval svojí trubicí.
„Myslím, že to mělo něco společného s Jonem.“ Ten sen ho hluboce znepokojil, mnohem víc, než ostatní sny s vránou.
Jestliže Bran skutečně mluvil se stínem svého otce, může to být pokus Eddarda odhalit Branovi, že Jon není jeho bratr. To by jistě Brana znepokojilo, protože bylo víckrát zmíněno, že Jon byl jeho oblíbeným sourozencem. Jiná možnost je že duch Eddarda ví něco o událostech, které mají přijít a zkouší říci Branovi o nebezpečí, kterému bude muset Jon čelit. První možnost je nicméně pravděpodobnější.
Stromové sny
Str. 55 (v češtině: ACOK I. – 77)
„Zdají“ řekl Bran s náhlou jistotou. „Stromům se zdají stromové sny. Někdy se mi zdá o stromu. O čarostromu, jako je ten, co roste v božím háji. Volá na mě. Vlčí sny jsou lepší. Cítím různé věci a někdy chlemtám krev.
O několik stran dále (str. 77, v češtině str. 81) naznačuje Oša Branovi, že se mu prostřednictvím jeho snů pokoušejí odpovídat bohové. Zdá se dost pravděpodobné, že se něco, nebo někdo – snad děti lesa – pokouší kontaktovat Brana prostřednictvím jeho snů a možná také skrze čarostrom.
Okřídlený had
Str. 699 (v češtině: ACOK II. – 442)
Oči mu na chvíli zatemnil kouř a popel a na obloze spatřil velkého okřídleného hada, jež z tlamy chrlil řeku plamene. Vycenil zuby, ale had zmizel. Vysoké plameny za skalními útesy požíraly hvězdy na obloze.
Některé teorie tvrdí, že okřídlený had spatřený Branem skrze Léta je ve skutečnosti drak, který spal pod Zimohradem. Vypálení hradu ho probudilo a osvobodilo. Ve prospěch této myšlenky hovoří horké prameny pod Zimohradem. Jiné vysvětlení říká, že vlk viděl obyčejný sloup kouře a ohně a považoval ho za okřídleného, plameny chrlícího hada.
Zdroj: westeros.org
Překlad: MIl, Léto