Komentuj

Povídka č. 13 (9. kolo)

Co je zlé, může být i horší Vítr mu čechral vlasy a tahal za oblečení. Cítil jeho svěží dech na tváři, jak se proháněl po pláních jeho domova. Pod nohama mu křupal sníh, slunce svítilo nad hlavou. Slunce, studené, ale … celý článek

Komentuj

Povídka č. 12 (9. kolo)

Poslední myšlenka Benjena Starka Jon. Den jména. Sníh byl zmrzlý a pod každým jeho krokem praskala ledová krusta. Slíbil to. Vrzání sněhu a šelest kožešinového pláště byly jedinými zvuky v neprostupné bílé tmě. Kdyby se zastavil, snad by i slyšel vločky … celý článek

Komentuj

Povídka č. 11 (9. kolo)

Sníh a smích. Tváře měla zrudlé od mrazu a zrzavé vlasy jí poletovaly kolem hlavy. Vběhla do božího háje. Bílý kmen čarostromu se ztrácel v bílém sněhu, který byl všude kolem. Jeho rudé listoví se mírně kymácelo ve větru. Na chvilku … celý článek

Komentuj

Povídka č. 10 (9. kolo)

Královo přístaviště bylo omšelejší a jakoby unavenější, protože Sedm království se ještě nevzpamatovalo z války, ale jinak se změnilo jen málo. Pamatovala si, že touhle ulicí utíkala vstříc tomu, co nakonec byla otcova poprava. Pamatovala si i to, že tudy … celý článek

Komentuj

Povídka č. 9 (9. kolo)

Poznámka autora: Původně měla být tato povídka pokračováním předešlé nedokončené, ale po zralé úvaze a pár problémech, které však nebyly nijak veliké, jsem se původní povídku rozhodl přepracovat a dokončit první část. Příběh purpurového rytíře Část I. Pivo, hovězí a … celý článek

Komentuj

Povídka č. 8 (9. kolo)

,,Nemůžeš jet.“ Stála před ním jako zjevení v noční róbě, se kterou si hrál vítr, který do místnosti vnikl otevřenými okenicemi. ,,Tohle nerozhoduju. Je to můj lenní pán a já jsem jeho vazal. Když mně povolá, musím přijít, ať se m … celý článek

Komentuj

Povídka č. 7 (9. kolo)

LED „Nisso? Nisso, vzbuď se!“ Někdo jí rukou něžně odhrnul vlasy z čela. Jen velmi neochotně se vzdávala bezpečí říše snů. Otevřela oči a pohlédla do milované tváře. Není času nazbyt, je třeba rychle sbalit tábor a vydat se na cestu … celý článek