Boj o moc Casterlyovy skály (24. ledna 2009)

Boj o moc Casterlyovy skály

Nejsem až tolik Lannister, jak si někteří myslí… Hájit Lannisterské barvy na tomto turnaji však bylo velice lákavé. Nakonec rozhodlo to, že jsem pár dní předtím zkoušela stavět Martelly a můj bratr na turnaj nejel, takže jsem si je mohla vzít a využít této vzácné shody okolností – Martellský build dle mé chuti a příležitost. Nicméně ještě těsně před začátkem jsem si nebyla jista, jsem-li ochotna podstoupit vůči svému primárnímu rodu takovou zradu 😉

Místo konání – Tolkiencon – mi umožnilo další úžasnou věc. Vyhrabat se ze spacáku, zajít si do čajovny ve vedlejší místnosti pro konvičku Assamu a pak se jen přesunout do další místnosti, která nám byla přidělena na hraní. Tímto děkuji všem, kteří hlasovali pro místo konání na TC, že mi to takhle ulehčili 😉

Turnaj se nakonec nestal tak velkým, jak se zpočátku zdálo, že by mohl být, a navíc se nás sešel lichý počet, takže jsme byli odsouzeni k „byeům“. K mé lítosti to na první hru připadlo na mě, alespoň jsem ale měla příležitost se trošku rozkoukat na místě konání a vidět něco málo z her, protože to se mi později už nepovede. Nejvíce jsem asi sledovala souboj Ohně a Vody, který tuším nakonec skončil remízou, ale rozhodně se mi líbil 🙂

hra první – Fallen (Stark – KoW)
Martellové milují své horké slunce, klidná odpoledne a nepřímé střety. Jako první souboj nás však čekali násilní zimní Starkové a na Fallenovi bylo vidět, že se na souboj těší 🙂 Snažil se mě trošku zneklidnit a „vyděsit“ zimou, nicméně jsem s klidem hodným Dorana odvětila, že si ráda dám dornské víno chlazené 😉
Zima skutečně přišla velice brzy – snad už v prvním plotu. Ani jeden z nás neměl zpočátku žádné income lokace, ale ty efektové stály zato 🙂 U Starků to byl Snowcastle a Riverrun a u mě Broken Arm a Vaith. Na Starkské straně se navíc promenádoval Mance, takže jsem vlastně byla ráda, že žádné income lokace nemám a později, když mi nějaké došly jsem musela „kriplit“ Manceho, aby mě neobral o jediný income, který jsem měla. Ale jinak se mi na stole sešla hezká kombinace charakterů, stejně jako u protivníka. První zlomový moment nastal už ve druhém plotu, kdy bohužel nástup zimy znamenal odchod Vipera, který se při první sněhové vločce trošku zalekl (ano, když smůla, tak smůla, měla jsem na ruce asi sedm karet a diskardovala si náhodně pochopitelně tu nejlepší). Žáden balík však nestojí ani nepadá s jediným charakterem, takže jsem ztrátu oplakala jen krátce 😉
Měla jsem v decku i nějaké mrchožravé ptáčky, ale těm se přijít nechtělo, takže zima vládla od počátku až do konce v osmém plotu. Protože mi nepřišly v podstatě žádné náběrové karty, tak jsem se ale od oné nešťastné diskardace Vipera držela na nižším počtu karet a k dalšímu diskardování již nedošlo (ok, možná jednou, něco nepodstatného, nejsem si jista).
U soupeře mě asi nejvíce vadil Riverrun, který od druhého plotu také vydržel až do konce. Alespoň jednou se o něj postaral Vipers Bite a nebyl aktivní každé kolo, přesto.. hmm… koho to do hry poslal? Rozhodně něco nepěkného 🙂
Druhá věc, která mi vadila byli rozhodně Ranger of Winter. Ta proklatá karta mě štve vždycky, protože se mi pokaždé povede zapomenout na některou z abilit, které získává v zimě. Neklekací obrana do intriky se u Starka opravdu často nevidí, navíc, když mi ani moje stealthy nebyly nic platné.
Nicméně Darkstar s Obarou a Assassinem se snažili a v šestém plotu se statečně vzepřeli neúspěšnému Valar Morghulis. V té době jsme měli oba čtyři chraktery a tři lokace. Powerově jsem na tom byla o chlup líp. Tuším, že v sedmém plotu dorazil Viper, aby ukázal, že se zimy přece jen nebojí a v osmém nakonec Martellové získali první turnajový zářez 🙂

hra druhá – Andre (Lannister)
Druhá hra byla odměnou a vynahrazením neexistující hry první. Martellové šli čelit současnému vládci Casterlyovy skály – samotnému lordu Tywinovi.
Ten se ukázal být spolehlivost sama a Andre ho vyložil hned na setup, společně se dvěma Sunset Sea. Já měla alespoň Summer Sea a dva Assassiny – Desert a Underhanded, což byla rozhodně potěšující kombinace 🙂 Myslím, že oba decky převáděly to lepší 🙂 Nicméně štěstí na intrika ikony se jakoby přiklánělo více na Martellskou stranu a tak při prvním plotu – hateovém plotu Fury, jsem Tywina poprvé vracela do ruky. Vzhledem k brzkému příchodu Tywina jsem musela přehodnocovat strategii a přeci jen se trošku hned od počátku zaměřit na jeho eliminaci. Zabíjet jej však nebylo třeba a druhou volbou (jelikož jsem hrála agendu) bylo opět Fury, Tywin byl opět vyložen (i s attachmentem tuším), já ho opět na intriku překonala a on se opět vrací do ruky. Získávám převahu. Jak powerovou, tak pochopitelně charakterovou, protože vykládat znovu pětkový charakter pocití přece jen v počátcích i Lannister.
Tywin je tedy podruhé v ruce a já poprvé smysluplně používám coresetový plot, který ruší income bonusy na lokacích a charech a vzhledem k tomu, že Andre dává Dark Wings, Dark Words (4-0-2) a na stole má kromě toho jen momentálně nepoužitelné tři zlaťáky, tak Tywin toto kolo v ruce zůstane.
Ve třetím plotu tak proti mě stojí septa, mrchožravý ptáček, kastelán, steward, butterbumps a Jaime. U mě úžasná sestava kronikáře s mistrovským řetězem, Quentyn, Myrcella, Darkstar a Red Viper. Ok, možná mi přece jen deck fungoval kapku líp 🙂
Hmm… kdybych si tak pamatovala, co za ploty jsem dali jako čtvrté. Ač se to nezdálo, čas se naklonil a nás čekal poslední plot. Tuším, že jsem dala něco s vysokou iniciativou, abych začala (dost možná Gathering). Měla jsem možnost zrušit jednou ikony – Orphanem. Myrcella se stealthem a Red Viper s renownem mi mohli zaručit až čtyři powery (včetně unnoposed) a jedinými nositeli power icon naproti byli kastelán a Tywin. Chyběly mi čtyři powery. Zdánlivě snadná situace. Jednomu charakteru zrušit ikony, druhého obejít Myrcelliným stealthem a sladké vítězství je martellské 🙂
Nicméně… to bych nemohla stát proti Andreho na vše připravenému decku. Měl v ruce jedinou kartu. Jedinou kartu, která nakonec rozhodla 🙂 Zrušení ikon Tywinovi přes Put to the Question neprošlo a mě tak chyběl jen jediný power…
Nádherná hra, skvělý střet a pro mě a tento nový martellsky deck velice cenná zkušenost.

Pauza na oběd 🙂

Začínám být unavená, přestává mi sloužit paměť a nemám fotodokumentaci pro připomenutí z následných her, takže se omlouvám soupeřům, že si hry s nimi nepamatuji přesněji.

hra třetí – Richard Rahl (Lannister)
Další Lannister. Od prvního plotu máme oba na stole své královny, takže se naštěstí nezvyšují ani nesnižuji claimy, ale bohužel si ani nemohu dobírat karty. Cersei se mi zdá poměrně nebezpečná, navíc ji občas zdobí nějaký ten attachment, takže bývá nejčastější obětí Broken Armu. Deck mi funguje bezchybně. Broken Arm a Myrcella jsou více než solidní základ. Poprvé dnes potkávám svého Aryse. Bohužel Rahlovi nechodí karty úplně ideálně a když mu něco přijde dobře, můj deck na to zná odpověď. Skoro bych řekla, že v téhle hře mi posílá karty nejlépe vzhledem k situaci na stole. Vyhrávám pátým plotem.

hra čtvrtá – Rozy (Lannister)
Opět Lannister, tentokráte naprosto netypicky v podání Rozyho. Jsem zvědavá. Nicméně moje zvědavost mě brzy přechází. Po předchozích dvou hrách, kdy deck bezchybě poslouchal se to nějak sype. Nechodí, co je třeba, nemám odpovědi na útoky a křivdy Lannisterů. Deck se chvílemi snaží, popadá dech, ale Rozy hraje výborně a jeho Lannisteři poslouchají. Dnešní první prohra.

eliminace – Rozy (Lannister)
K mému zděšení mám okamžitě nastoupit další střet proti Rozymu. To je snad poprvé, co bych uvítala a s nadšením přijala hru proti Andremu, protože prostě proti Rozyho decku cítím bezbrannost svých Martellů. Nicméně, jak Night Watch poroučí, tak se děje a my se s Rozym po krátké rozptylovací debatě, která je příjemným předělem, pouštíme do druhé hry.
A děje se totéž. Nemám jak vzdorovat. Chybí mi cancely. Rozymu vše vychází (například oba Broken Army zalité přílivem). Nemyslím, že jsem udělala nějakou chybu, nemyslím, že by deck zásadně nefungoval. Prostě se jim tihleti konkrétní Lannisteři nelíbí.

o třetí místo – Fafner (Baratheon)
Konečně změna a já si mohu zahrát proti Fafnerovým Baratheonům (ve kterých jsou tři moje karty :-P). Deck se opět předvádí ve své výborné formě. Fafner navíc na začátku dělá chybu a nechává mě s oběma Fury ploty na stole začít. Ze dvou armád (z toho jedna s duplikátem) a krále mu na konci kola zbyde jen ta armáda s duplikátem. Krále zabíjím jedem a armádu vracím do ruky, protože v intrice nemá šanci.
Druhý plot. Druhý Venom in the Cup. Tentokráte to odnáší armáda a použití duplikátu ruším Vipers Bitem. Soupeře eliminuji jak jen to jde. Podvědomý reflex, že s Baratheony je třeba zatočit co nejrychleji, se spouští. Deck se napíná k poslednímu skvělému výkonu. A vychází to.

Martellové mě sice k zisku štítové ikony nedovedli, ale na druhou stranu mi zprostředkovali skvostné herní zážitky. Nechci říct, že s Lannistery jich nelze dosáhnout, nicméně přesto, že ani na předcházejících dvou turnajích jsem je neměla, jsem jich už poněkud přehraná. Můj cit k nim není o to méně vřelý, avšak Martellové vždy patřili také k mým oblíbencům a já jsem ráda, že jsem si tento turnaj mohla užít právě s nimi 🙂
Všem soupeřům děkuji za hry, těm se kterými jsem se přímo herně nestřetla za příjemnou atmosféru a těším se na příště 🙂
Kdoví, jaký rod zvolím tentokráte…

Pro dnešek si však ještě dovolím
Unbowed. Unbent. Unbroken.