Reporty a fotky z IF srazů, poslední z 23. ledna 2010.
Třetí sraz 23. ledna 2010
Pavel – Stark
Chroust – Baratheon
Alek – Greyjoy
Macintoush – Tyrell
Alnag – Martell
QiXi236 – Lannister
Dne 23.ledna 2010 se konalo již třetí setkání Ice and Fire. Účast byla tentokrát trochu jiná, ale co je důležité, stačila na to aby se mezi sebou střetlo všech 6 dominantních rodů Západozemí, které desková hra nabízí.
Po vysvětlení pravidel, některým z nás, kteří hru viděli poprvé a těm, kteří ji již zapomněli jsme se mohli pustit do víru válek, zrad a intrik. Hned na začátku jsme si vytvořili vlastní rekord co se přípravy hry týče, takže za pár minut jsme mohli začít hrát.
Důležité momenty
Nájezdy divokých přišly ve hře pouze jednou (viz níže).
Mustering pouze 1x
Clash of Kings 4-5x
První kolo bylo více méně bez bojů. Každý rod pro sebe zabral lokace, které mu přišli pro první tah nejcennější a kdo mohl, tak si přivlastnil i nějaké to moře. Snad jediný Stark zkusil vymyslet trošku jinou strategii a to tím, že se neroztáhnul hned na úvod do severských území,ale pěkně si to napochodoval do sousedních zemí hned vedle mokrého Greyjoye. Takže hned od začátku bylo vidět, že půjde do tuhého. V dalších kolech došlo k několika Clash of Kings akcím a změnily se pozice na pořadníku trůnu, meče a vrány. Nejzajímavější je pozastavit se nad tím, že hned po jednom z prvních Clash of Kings si pro sebe zabral Martell meč, který si dokázál uhájit i v příštích dražbách až do konce hry (poklona ). Nutno dodat, že Greyjoy se ho poměrně ochotně vzdal, protože měl důležitější prioritu a lačnil po hvězdičkách.
Mezi tím, docházelo k otevřeným a krvavým bojům mezi Starkem a Greyjoyem.Nabízely se opravdu epické bitvy, kdy na sebe nabíhaly armády s veliteli s konečným útočným a obraným číslem okolo 10. Jednou vyhrál ten jindy onen, jak už to tak bývá.
Lannister neměl svůj den a Cersei si asi chladila své nožky, nebo možná i něco jiného… po noční bitvě (v posteli) s některým ze svých posluhovačů, protože promeškala spoustu příležitostí k útokům. Neměla to ale opravdu jednoduché, protože z Jihu na ní tlačil Tyrell, který i přesto, že sváděl boje se zákeřným Martellem, tak dokázal i pěkně zatápět Lannisterům a samotná Cersei z toho moc nadšená nebyla.
Jak už bylo zmíněno, Tyrell a Martell na Jihu sváděli boje o důležité lokace, kde Tyrell to měl o chlub snadnější, protože měl celkem volný přístup do vnitrozemí přes neškodného Lannistera. Zato Martell to měl těžší, protože se mu do cesty stavěli lodě, katapulty a vojsko Baratheona.
Baratheon se od počátku snažil vymyslet jinou strategii, než je vždy typická,ale spíše ztratil než získal. Král Robert totiž vždy vyslal o méně zkušeného kapitána, který vedl vojsko do boje a skoro vždy padl, takže se musel stáhnout do ústraní a vymyslet jiný plán, jak se dostat do vnitrozemí a byl alespoň důstojným soupeřem ostatních rodů.
V posledních kolech se situace opět změnila na pořadníku vládců trůnu, meče a vrány. Lannister totálně zdecimován mohl jen přihlížet bitvám a sem tam někomu pomoci svou podporou v některých z bitev, tak aby nebyl totálně zničen soupeřem, který by ho rozmetal na prach, kdyby mu nepomohl.
Na druhé straně země formoval Baratheon své nové síly s plány dobití vhodného místa na vylodění ve středozemi, kde se jeho zrak a síla upínala na toliko ceněné Královo přístaviště.
Jak si naplánoval tak i učinil. Využil dohody s Martellem, že na sebe nebudou útočit, takže měl alepoň jedno křídlo chráněné,ale.. mohl jim věřít? .
Mezi tím se Tyrell dostal do svízelné situace, kde sám a nikým nerušen spřádal nitky finálního útoku na některý s Martelských a neutrálních pozic, tak aby pro sebe zabral 7 měst a hru vyhrál. Bohužel se mu to nepovedlo i přesto, že se dokonce snažil dobít Královo přístaviště, ale to bylo opravdu velmi dobře střežené.
Hra plynula a plynula, až se dostala až k 8 tahu (opět další rekord, nikdy hra nebyla tak dlouhá).
Lannister byl tam, kde před několika koly,kde pouze přihlížel a Cersei zavřená v jedné ze svých komnat potichu křičela a ječela do peřin, že se nikdy nepodřídí a nepokloní někomu jinému než sobě samému.
Tyrell byl poměrně v těchto chvílích silný,ale hru měl rozehranou tak, že mohl skončit maximálně druhý,ale o tom ještě nevědel a snažil se vyhrát.
Greyjoy se Starkem na tom byli o poznání lépe. Po několika tuhých bitvách se Greyjoy přesunul více na jih k dobitému Lannisterovi a Stark ač měl zabrán celý sever, neměl dostatek jednotek,aby dokázal strhnout vítězství na svou stranu.
V tu chvíli Baratheonovi ač smířeného s osudem svitla naděje, že by si dobil svůj ztracený železný trůn. Robert se porozhlédnul po bitevní mapě a zjistil, že okolnosti daly za následek tomu,že celé vnitrozemí bylo prakticky nehlídané a že okolní lokace okolo Králova přístaviště, byli poměrně dobře získatelné. A tak neváhal a přelodil se se zbytkem svých jednotek do středozemí. Ubranil si svou pozici po útoku Tyrella a sám zaútočil na Eyrie svými jednotkami. (Zde se chci pozastavit, že došlo k porušení pravidel, protože do lokace s neutrální armádou nemůže napochodovat s velitelem, což se stalo). Nic na tom ale neměnilo, protože na druhé straně od Králova přístaviště měl jěště jednu jednotku, která by mu 7 město dobila a zvítězil by. Což se také stalo. Baratheon využil moci pomocí několika pochodů za sebou,takže přemístil několik jednotek 2x za kolo a dokonal obrat ve svůj prospěch a nastolil v zemi pořádek a zabral pro sebe vítězství a tím pádem i Železný trůn a celá země se mu musela poklonit a přísahat věrnost jemu i všem Baratheonům jako staronovému vládnoucímu rodu v Západozemí.
Děkuji Všem za pěknou a zajímavou hru, omlouvám, že jsem trošku porušil pravidla i když na situaci to nic nezměnilo a těším se na další setkání v pořadí IV.
Our is the Fury!!!
Druhý sraz 11. dubna 2009
Sraz byl opět naplánován na 12:00. První, kdo v Outpostu čekal byl Pavel a Macintoush, kteří rozbalovali krabici s deskovkou a třídili figurky a karty podle rodů. Poté do doupěte vtrhl Chroust následován Létem, Alekem, Dandali André a Hajlerem. Deskové hry se zúčastnili tito hráči:
Hajler – Stark
Alek – Baratheon
Léto – Greyjoy
Chroust – Tyrell
Macintouts – Martell
Pavel – Lannister
Hra se nesla v podobném duchu jako při prvním setkání, kdy už v pátém kole (pro některé dosud nesmiřitelným, ale po prozkoumání opravdu podle pravidel) svým tahem Dandali v roli Baratheona získala sedmé město a zvítězila.
Došlo k pár změnám; jednak se hrála deskovka s rozšířením Střet králů (přibyl Martell a pár drobností). Hra trvala opravdu dlouho. Pro nedočkavé prozradím, že po rozdání všech potřebných figurek, karet atd. a dovysvětlení pravidel rozšíření, se začalo hrát tuším v 13:15 a hra končila někdy okolo 19:00.
Střet králů
Zkusím zmapovat jak si pamatuji sled událostí od prvního kola nebo alespoň těch nejdůležitějších.
Hned v prvním se Stark rozlézal a tím zabral skoro celý sever. Baratheon se nalodil prchajíce ke Královu přístavišti, aby ho co nejdříve obsadil a mohl se dále rozlézat po celém středním Západozemí. Lannister byl na svou náturu až moc opatrný a hlídal si po své levici nebezpečného Greyjoye a po pravici záludné Tyrelly.
Co se týče karet Západozemí, v celé hře došlo asi jen k 2-3 odhalením Clash of Kings (boj o umístění na stupnici vlivu), Mustering (verbování jednotek) bylo snad jen 2x.
První souboje svedly rody Martellů a Tyrellů. Tyrell nabídl (i když kdoví, jestli mluvil pravdu, ostatně on to sám neveděl :-)), že na sebe nebudou útočit, že je potřeba zastavit Baratheona atd. Martell neposlechl a zaútočil. První bitvu sice Tyrell odrazil, následný protiútok odrazil Martell a takto se to neslo asi 4-5 kol, kde si tyto dva rody vyměňovaly jednotlivá území mezi sebou a snažily se zabrat pro sebe co nejvýhodnější pozici pro expanzi do jižního středozemí.
Mezitím se Baratheon rozlézal po celém středu Západozemí, zabral Královo přístaviště a dostal se do situace, kdy měl nastřádáno dost měst na to aby udělal poslední finální přepad některé z lokací s městem a vyhrál celou hru (6 měst/vesnic = vítězství).
K jeho smůle mu poslední finální útok ňarušil rod Starků, který s ním svedl zdánlivě nevinnou námořní bitvu. Baratheon ji sice neprohrál, ale nucen věnovat se této oblasti, nemohl plně udeřit na Martella. Nikdo netušil, že to byl vrchol snažení Baratheona o dosažení vítězství ve hře a usednutí na trůn. Ostatní rody totiž vycítily, že Baratheon je tuze blízko od absolutní nadvlády a napnuly všechny síly k překažení tohoto úmyslu. Někteří (Martell) zašli až tak daleko, že pošlapali spojenecké smlouvy (nutno dodat, že Baratheon již příliš nezastíral, že svůj vítězný úder hodlá zasadit právě Martellům). Po zbytek hry se Baratheonské síly měly už jen ztenčovat a hladovět.
Mezitím Greyjoy už přestal trpět výpady svého soka ze severu Starka, který byl stále nebezpečnější a snažil se ho okleštit pomocí své největší síly, po moři. Jeho útok krakatic mu několikrát vyšel, ba dokonce na jedno kolo dokázal zabrat Starkovi Zimohrad, což bylo dosti troufalé a Stark si ho hned dobyl zpět a dále sváděl bitvu s Greyjoyem ve středu mapy o důležité lokace.
Když už se role Baratheona o dosažení prvenství dosti tenčila, byla podepsána tajná smlouva mezi Tyrellem a Martelem o neútočení a expanzí do středu a zničení zbytku armády Baratheona, který měl stále velkou šanci zvítězit. Co následovalo další dvě kola netřeba mluvit. Martell se hnal po pravé straně mapy přes Bouřlivý konec a Tyrell do středu okolo, sice nebezpečných, ale plachých Lannisterů, přes Černovodí až ke Královu přístavišti, kde zaútočil drtivou silou na Baratheona, který bitvu prohrál a musel se stáhnout do lokace hned vedle záludného Martella.
Martell nevyužil své šance, neboť zbytek armády Baratheona se stáhl do svého hlavního města na Dračí kámen, než stačil Martell zaútočit.
Lannister pochopil, že by nebylo dobré se stále jen bránit,ale také pro sebe zabrat nějaké to území a po některých zdařilých i nezdařilých bitvách o střed mapy s Greyjoyem se vrhl přes moře na (v té době) již oslabeného Greyjoye, který byl dosti zdecimován Starkem. Lannister zaútočil přímo na Železné ostrovy a dobyl je.
V ten moment zajímavým tahem využil situace Martell, kdy rozdělil svou flotilu, každou loď poslal jiným směrem, jedna směřovala do moře, kde svedl bitvu u Dračího kamene a druhá měla svést na jihu v Letním moři bitvu s Tyrellem. Nikdo v té době netušil, co Martell zamýšlí. Na severu se Martellovi bitva povedla. Po námořní a následné pozemní bitvě přesunul své vojsko do Dračího kamene, kde svedl bitvu s Baratheonem a doslova ho rozmetal a tím pro Baratheona hra skončila (zbyla mu jedna flotila a přišel o hlavní město). Druhá loďka směřovala do Letního moře, kde Martell svedl bitvu s Tyrellem. V tento moment to bylo zcela jasné. Martell měl v tuto chvíli 5 měst. Zabráním této lokace by získal nadvládu nad mořem a mohl by se přepravit se svým vojskem do Vysoké zahrady, kde by svedl poslední bitvu s Tyrellem o šesté vítězné město. Ale bohužel pro Martella se tak nestalo. I když poněkud nijak oslnivou za to pro něj nejdůležitější bitvu prohrál, protože se mu do čela postavila samotná Královna Trnu a bylo po boji a Martell se musel se svým loďstvem stáhnout.
Mezitím si ale nikdo nevšiml, že Tyrell už kolo před tím za jistých dobrých okolností spřádá finální útok na Hvězdopad, kde by zabral poslední šesté město a vyhrál by. A tak se stalo. Tyrell shromáždil své vojsko ve Vysoké zahradě a poslal ho po moři do Hvězdopadu. Tím, že Lannister a Martell byly se svým vojskem jedno kolo zpět pro další bitvu, měl to Tyrell ulehčené a i proto, že námořní bitvu svedl Martell se svým nejsilnějším vojevůdcem, který byl zabit, neměl Martell dostatek sil pro obranu své lokace a finální bitvu o šesté město prohrál.
Vítězem se i když po nikterak oslnivém začátku (špatné postavení na stupnici vlivu – ach ty důležité hvězdičky) stal rod Tyrrelů.
Všem děkuji za super hru a doufám, že se Vám to líbilo a že v pořadí III. setkání na sebe nenechá dlouho čekat.
Have fun with Game of Thrones!
Tentokrát je autorem reportu Chroust, díky mu za něj. Připojuji se k jeho závěrečným slovům a těším se na další setkání.
Fotky
První sraz 22. listopadu 2008
Po dlouhém a důkladném plánování jsem v sobotu před 12. hodinou dorazil po menším bloudění (minimálně jednou jsem prošel pod majestátně vyhlížejícím vývěsním štítem Outpostu) do cíle. Místní šéf, Hobit, se zdál ještě mírně rozespalý, stejně vyhlíželo i celé herní doupě. 🙂 Magické slůvko AGOT Hobita však přesvědčilo a já se tak i pár chvil před otvíračkou posadil do kouta a čekal na další příchozí.
Nu, trousili se jak šváby na pivo. Přisuzuji to ale spíše jejich orientačním schopnostem. Oni to samozřejmě nepřiznají. 😉 První přišla Dandali. Vzhledem k tomu, jak domácky se v Outpostu chovala, jsem si ale řekl, že jistě nebude patřit k nám; Dandali je přece z východu, jak by mohla znát Outpost? V tu chvíli mi taky došlo, že jsme si měli zvolit nějaké poznávací znamení. Měl jsem sice v ruce druhý svazek Bouře mečů, ale začetl jsem se do úchvatné a tajemné první Aryiny kapitoly, takže jsem nemohl na příchozí mávat přebalem. Naštěstí vše zachránil Hobit a my se s Dandali konečně poznali.
Ve dvou se to lépe táhne, takže další účastníky jsme už poměrně přesně identifikovali a vítali. Nejdřív se k nám připojil Chroust, záhy po něm Andre. Chroust nám barvitě vyprávěl o rozšíření deskovky AGOT, zejména té fanouškovské, a jak má domluvenou tiskárnu na mapu Západozemí o velikosti B1, a že už mu chybí jen sehnat pořádné figurky pro vojska. Do toho se však rozrazily dveře a do místnosti se vkradl chlad. A blechy. Léto. 🙂 Nejzpozdilejším lordem byl nakonec vyhlášen Macintoush.
Deskovka
Po Chroustově povedeném výkladu základních pravidel jsme se hned dali do hraní. Dandali měla Baratheony, Andre Tyrelly, Léto Lannistery, Mac Starky a já vyfásl tu chásku greyjoyovskou. Chroust nám radil a zprvu částečně hrál s Dandali (toliko k oné "náhodě", že nakonec vyhrála? :-)). Po 2 kolech už jsme se do toho dostali a začalo to přeci jen trochu odsejpat. Stark se rozpínal na severu, což jsem nemohl dovolit a po první tréninkové lodní bitvě s Lannisterem (samozřejmě jsem ji s Viktarionem vyhrál a navíc jsem zabil Tyriona), jsem se pak již soustředil na zlovlčího lorda. Největší bitvu jsme svedli o Kalinskou držbu, která několikrát změnila majitele.
Tyrell přišel o Vysokovou zahradu a od té doby se to s ním vezlo. Zato Lannister od té chvíle nebezpečně rostl. A nejhorší na tom bylo, že se pravděpodobně paktoval s Dandali, vůbec na ni totiž neútočil, i když pro to měl nejvýhodnější pozici. Snad jedinou bitvu, prohranou (byla to náhoda? :-)), svedl o Harrenov. Nu a Baratheon se spokojeně rozlézal až nakonec překvapujícím tahem přes dvě lodě (doteď pochybuji, že to tak bylo dle pravidel) obsadil Kailinskou držbu a dosáhl tak v 5. kole počtu 7 měst a vyhrál.
Karty
To už přišel na řadu Andre a začal zhuštěně vysvětlovat pravidla. Cítil jsem se podobně zmaten jako u pravidel deskovky a tak mi přišlo nejlepší opět skočit do vody a zkusit plavat. Nu, myslím, že jsem se ani já ani ostatní neutopili, ale ještě teď máme vodu na plicích. 🙂 Naštěstí jsme měli zkušené hráče za pomocníky. Já jako Stark svedl bitvu s Létem jakožto Targaryenem. Mac měl snad Lannistery, kteří bojovali s Chroustovými Baratheony, ale to si už nejsem jistý, neměl jsem čas, hleděl jsem do plamenů.
Mac a Chroust odehráli dvě hry a pak třetí, aby to neskončilo remízou. Moje bitva s Létem trvala téměř dvě hodiny. Já měl vcelku povedený nástup, ale targaryenské speciální karty událostí vše zvrátily a zabily mi moje vojevůdce v čele s králem Robbem a Eddardem. Od té doby už se to se mnou vezlo. Navíc Léto hned na začátku dostal super silný khalasar, který jsem nedokázal porazit. Ale vzdoroval jsem pekelně dlouho a Robbova armáda vlastně nikdy nebyla poražena. 🙂
A pak už jsem musel odejít, takže nevím, jestli nakonec vyhrál Mac či Chroust. Ani neznám výsledek souboje Andreho a Dandali. Každopádně to bylo super, moc jsem se bavil. Díky všem za účast, hlavně pak Chroustovi, Dandali, Andremu a jeho dvěma kámošům (kteří pomáhali mně a Létovi) za organizaci her. A těším se na další herní seanci.
Fotky
Popisky po najetí ukazatele myši. Další fotky (možná i kvalitnější) bude mít asi Dandali a Chroust, fotili, myslím, víc než já. Takže snad je od nich vyžebrám. 🙂
