Povídka č. 4 (16. kolo) - Ice & Fire

upraveno 10. prosince 2018 v Povídky
imagePovídka č. 4 (16. kolo) - Ice & Fire

KRÍDLA VEČNOSTI   Prorok Súmrak sa zniesol nad mesto ako obrovský krkavec a zahalil kamenné domy a zamotané, vodou naplnené kanály čiernymi krídlami. Brána chrámu sa nedočkavo otvorila. Rýchlo som do nej vstúpil a zatvoril som za sebou masívne dvere. Prívetivý muž stál … celý článek

Číst celý článek zde


Komentáře

  • Well...
    Ten tretí názov je nepresný. Nie je zvodca, pokiaľ ju znásilnil. Zvodcom by bol, keby ju presvedčil, keby po ňom sama zatúžila a oddala sa mu dobrovoľne, pretože by bol, no... Zvodný. Niečo ako keď v Leonovi nástka Matilda začala robiť oči na chudáka dospelého asasína, čo ju zachránil, zaúčal a o takúto náklonnosť z jej strany vôbec nestál, takže bol poněkud zhrozený. Keby sa tomuto Jaqenovi podarilo úmyselne dosiahnuť u Arye podobnú reakciu ako Leon nechtiac u Matildy, titul Zvodca by bol na mieste. Hmm... Myslím, že keby po viacerých obdiv a nadšenie vzbudzujúcich momentkách s rastúcim podozrením, že to predsa len je Jaquen došlo k nejakej rituálnej lekcii, ktorá by zahŕňala omamné substancie a potom plynule prešla do styku a až po vytriezvení by ho Arya seřvala, že tuhle nestráženou chvíli využil, že zradil její duvěru a jak to teda je s tou sebadisciplínou asasínov atď., fungovalo by to lepšie. Niekto, kto si prešiel tým, čím ona, by na takúto stratu kontroly a zradu bol podľa mňa obzvlášť alergický. Dokážem si ho predstaviť, ako využije povoľné dievča, pretože to v tej chvíli vyzerá, že ona to chce tiež a on nad tým dôkladnejšie nepremýšľa, pretože si tak strašne želá, aby po ňom túžila. Dokážem si to predstaviť omnoho lepšie, než že ju proste znásilní, zatiaľ čo ona kričí, aby prestal.
    Mimo tohle (a opravdu doufám, že jsem nezněla až moc kriticky) docela líbívé pokráčko. Není to zcela moje šálka čaju, ale chutná to unikátně, zajímavě, dramaticky, nápaditě, se smyslem pro osobnostní putování a jako tuna potenciálu. Těším se na další příběhy.
  • Zajímavá kombinace známého s novými nápady-až na to znásilnění....to mi vůbec nesedělo
  • Monte KarstarkMonte Karstark The Sun of Winter
    Musím se přiznat, že tohle se mi četlo docela těžce. S přerušováním mi to trvalo snad 5 až 6 večerů. Povídka je velmi dlouhá (říká Monte co napsal ty nejdelší nudy které tu kdy byly :D ) a je v ní mnoho práce. To by mě ve výsledku ani tolik nevadilo, kdyby však většina náplně nebyla jen převyprávěním toho, co již z Písně známe. Hlavně v první půlce jsem vlastně docela nudil a měl jsem trochu potíže udržet pozornost. V půlce se to konečně dostává za hranici známého a těšil jsem se na návrat do Západozemí. Během poslední bitvy, kde bych si přál hodně akce a nějaké ty dialogy, to však často opět sklouzává do vyprávění toho kdo a proč tam je, jaká je jeho minulost atd., jakoby Jaquen byl více děd vševěd a historik než muž bez tváře. Paradoxně nejpoutavější část povídky je ta, která je v předešlých komentářích nejvíce kritizovaná :D

    Mimochodem, je to taková zajímavá kombinace knižního i seriálového světa dohromady, když tu stojí Val a kousek vedle čaruje Kinvara.
  • Jelikož jsem skončila u čtení knih a úzkostlivě se vyhýbám jakémukoli prozrazování děje ze seriálu, netuším, nakolik je obsah tohoto dlouhého textu osobní invencí a nakolik je inspirován událostmi od Martina. Ať tak či tak, přes rozsah textu to bylo zajímavé čtení a dobrý čtenářský zážitek, za který děkuji :-).
  • Tady by povídce prospělo důkladné proškrtání. Zejména rekapitulace známé části Aryina příběhu bylo ne-li zbytečné, pak zbytečně obsáhlé. Taky má autor má snahu nás seznámit s osudem všech účastněných, což je mnohdy zajímavé, ale prostě toho bylo moc. Místy to pak působí... nastavovaně.
    Zaujalo mě originální stvoření Světlonoše a bitva samotná.
  • Pokračování povídky z minulého kola, která byla moc dobrá. První část je inspirována nám známými událostmi ať z knih nebo seriálu, ale nyní vyprávěné Jaqenem. Tato polovina se mi dost líbila, ať šlo od odkryté tajemství z prastaré knihy, nebo jen o jeho pocity a popisy. Znásilnění mi také úplně nesedělo, ale bral jsem to jako další posunutí v příběhu.
    Druhá polovina povídky, je na mě bohužel moc rychlá. V úvodu se mi líbilo komorní tempo, ale závěr a finální bitva byla pro mě až příliš "Tolkienovsky" velkolepá a epická...
  • Jde vidět, že autorka má bohatou fantazii a psaní ji baví, což je chvályhodné :-) Každopádně souhlasím s výše zmíněným. Některé části zde byly navíc a místy byly povídka na můj vkus až moc "ukecaná". Není třeba vždycky použít všechny nápady a říct úplně všechno ;-) My čtenáři určitě zvládneme i pár skoků v čase :-D Takže se nebát proškrtání a zjednodušení děje (a nápady si schovat pro budoucí povídky :king: ). Ale zpátky k pozitivům - velmi se mi líbil název, vymyšlený jazyk a samotný konec :-)
  • Ďakujem všetkým,ktorí si prečítali a ohodnotili moju poviedku. ;-)
Abys mohl komentovat, musíš se přihlásit nebo zaregistrovat.